Sestry a bratři v Kristu, vážení a milí přátelé,
v poslední době, určitě v několika uplynulých měsících, jsme často slýchávali značně strohá pojmenovávání současné doby, a i my sami jsme posuzovali události, mající neblahý dopad na každého člověka. Mluvilo se, a ještě se stále mluví o dramatických a krizových časech, pro mnohé už jen těžko snesitelných opatřeních, jež vyvolávají obavy i lidské strachy a nejistoty. Začalo se, a to dokonce s jakousi samozřejmostí uvažovat, že to všechno: počínaje pandemií a ekonomickými propady nejen státního, ale i osobních a rodinných rozpočtů, se stane celkem normálním stavem. Zdá se, že tomu tak opravdu bude, ale nepokládejme tento, asi už nevyhnutelný vývoj, za tragédii. Máme nyní ojedinělou příležitost, totiž vědomě volit skromnější způsob života a cvičit se v odolnosti přestát a překonávat i vážné choroby, provázející někdy i bolestnější metody léčení. Dosud jsme se chovali tak, že je nám všechno možné. Dostatek jsme zaměnili za nadbytek a každá újma byla a je pak útokem na naše pohodlí, pro mnohé vyslovený blahobyt.